Jan Šrámek (1870–1956), v letech 1940–1945 předseda londýnské exilové vlády, patří mezi
významné politiky českých a československých dějin. Kniha tří historiků, působících
na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, sleduje dlouhý životní příběh
jednoho ze zakladatelů křesťansko-demokratického politického směru u nás, jeho cestu
ke kněžství a posléze k sociální a politické činnosti, podíl na sjednocení moravských
a českých křesťanských stran v Československou stranu lidovou v roce 1919, i vlivné
postavení, které si Jan Šrámek vydobyl na politické scéně první československé republiky.
Pozornosti se dostává i druhé, dramatičtější části Šrámkova života a politického působení,
jeho emigraci před nacistickou hrozbou a působení v čele exilové vlády, nejprve na pozici
předsedy a posléze náměstka předsedy vlády, tj. místopředsedy kabinetu. Ani Jan Šrámek
po únorovém převratu 1948 neunikl osudu nekomunistických politiků Československa,
po neúspěšném pokusu o útěk byl až do smrti zadržován v internaci. Fundovaný životopis
z pera předních odborníků je splátkou dluhu „politikovi dobré vůle“, nepřehlédnutelné
postavě našich moderních dějin.