Na začátku je Zahrada bezbarvá a prázdná. Pluje nad ní smutné Slunko, je samo a nemá co dělat. Ale pak se začnou dít čarodějné věci. Vznikají barvy a hvězdy a kuřata a pihy a taky soucit a důvěra a legrace a láska. Na konci je Zahrada plná života a barev a Slunko už se vůbec nenudí. Poetické pohádky o barvách známé dramatičky a spisovatelky Daniely Fischerové ilustrovala Irena Šafránková