Mrazivým únorovým ránem roku 1718 uhání z Lysé
nad Labem do Prahy kočár doprovázený kohortou
kyrysníků. Veze na Pražský hrad vzácnou osobu: člena
místodržitelského kolegia a tajného císařského radu,
hraběte Františka Antonína Šporka. Avšak kyrysníci
nejsou čestným doprovodem urozeného cestujícího,
nýbrž vězeňskou eskortou, a hraběte, jednoho z
nejbohatších šlechticů v Českém království, nevezou
na zasedání místodržitelského sboru, nýbrž do vězení
pro dlužníky – do vyhlášené Daliborky. To vše kvůli
jedné neproplacené směnce na nevelkou částku,
kterou Špork předtím vystavil advokátu Václavu
Xaverovi Neumannovi z Puchholzu za očekávané
právní služby.
Jak k tomu došlo? Odpověď podává tato právně
historická studie, která je volným pokračováním
publikace o obžalobě hraběte Šporka z kacířství
a dalších závažných trestných činů proti tehdejšímu
českému státu (Ignác Antonín Hrdina, Hedvika
Kuchařová, Kacířský proces s hrabětem Šporkem
v právně historickém a teologickém kontextu, Ostrava:
KEY Publishing, 2011). Vychází přitom z řady dosud
nepublikovaných nebo alespoň do češtiny
nepřeložených pramenů, přičemž některé z nich uvádí
v příloze.