Poznání právních řádů nejstarších civilizací nám nejen
slouží k poznání kořenů práva jako takového, ale
mnohdy nám ukazuje, že i tisíce let stará úprava dnes
již zaniklých států obsahuje stejný či podobný přístup ke
konkrétní problematice jaký zaujímáme v současnosti
a i instituty, které dnes považujeme za výdobytky moderní
doby, mají tisíciletou tradici. Samozřejmě dobové
prameny práva obsahují i ustanovení, která jsou již
defi nitivně přežitá a v moderním právu absolutně
nepoužitelná. Přesto je však přinejmenším zajímavé
posoudit, co zůstalo zachováno a z jakých důvodů.