Lze bez nadsázky tvrdit, že Emil Ott, který stál před více než sto lety u kolébky moderní české procesualistiky, určil svým Soustavným úvodem její směr a natrvalo ovlivnil její další osudy. Ottova kniha je dílem nadčasovým, v němž čtenář nalezne zasvěcený výklad procesních institutů, které jaksi samozřejmě užívá ve své každodenní právní praxi. Namátkou lze zmínit úpravu žaloby a jejích druhů, projednací zásady, dokazování či řádných opravných prostředků. Ott tím, že ve své knize odhaluje myšlenkové kořeny moderního civilního procesu, nám zároveň umožňuje lépe reflektovat vývoj, kterým u nás ve dvacátém století a v poslední dekádě občanské soudní řízení prošlo.
Je zřejmé, že se nelze vracet proti proudu času. Abychom však věděli, kam v civilním procesu směřovat, musíme jeho ideové základy dobře znát. Což platí zvláště dnes, kdy po dokončení rekodifikace soukromého práva nás nutně čeká obdobný úkol rovněž na poli civilního řízení.