Český šlechtic František Schwanzenberg

Po několik let vznikající rozhovor Vladimíra Škutiny představuje Františka Schwarzenberga a jeho 20. století z pohledu člena významného šlechtického rodu. Zajímavé jsou nejen Schwarzenbergovy názory na vznik československého státu v roce 1918 a vzpomínky na prvorepublikové politiky TGM, Jana Masaryka, Edvarda Beneše, ale i jeho vlastní politické aktivity, do nichž byl zapojen, jako bylo například Prohlášení české šlechty. Kniha je rovněž plná Schwarzenbergrových postřehů a příběhů ze života ostatních příslušníků šlechtických rodů a rodinných historek, jako je tato z kapitoly Roztržitý pradědeček: „František Schwarzenberg rád vzpomíná na svého pradědečka, generála Eduarda Clam-Gallase. To byl ten generál, jak sám říká, co byl vždycky bit. Byl roztržitý. Jednou před bitvou u Jičína za války prusko-rakouské v roce 1866, ještě než šli k Hradci, to vypadalo špatně a generál Clam-Gallas uvažoval, že by bylo nejlepší ustoupit. Jeho pobočník namítal, že by snad bylo dobré povolat rezervy. Pradědeček Clam-Gallas se podivil, že mají nějaké rezervy. Pobočník jej ujistil, že mají. „A kde je máme?“, ptal se roztržitý pradědeček. Pobočník mu sdělil, že když o tom excelence ráčila rozhodovat, tak to bylo tak tajné, že ani on u toho nebyl. Proto tedy neví, kde zálohy jsou rozmístěny. „Já už taky ne,“ pravil rezignovaně roztržitý pradědeček a zavelel k ústupu.“