Nejkompletnější sbírka právních textů předhusitské doby zemí Koruny české
Rukopis označený v Archivu hlavního města Prahy signaturou 1864 a jinak také známý jako Kniha zemského práva, městského práva a dalších práv je ve své podstatě velmi rozsáhlou příručkou středověkého zákonodárství užívaného v Čechách před husitskými bouřemi. Obsahuje širokou paletu různých řádů, nařízení a právních výroků nejen původem českých, ale také zahraničních.
Hned úvodní část knihy je věnována právu zemskému - obsahuje Práva zemská Ondřeje z Dubé, Knihu Rožmberskou a obě verze Řádu práva zemského. Následují práva manská a český překlad části tzv. Švábského zrcadla. "Nejrozsáhlejší část textu je věnována otázkám městského práva," říká spolutvůrce faksimilie Tomáš Žilinčár "obsahuje jihlavská práva a brněnská práva Brikcího z Licka, včetně nálezů tamější městské rady." Najdeme zde také soupisy daní, poplatků a pokut odváděných králi a jeho úředníkům, stejně jako opisy význačných královských listin a dekretů - například židovské výsady, viniční řády apod. Rukopis vznikl mezi léty 1413-1419 na popud městské rady Starého Města pražského a v jejím vlastnictví zřejmě zůstal po staletí až do dnešních dnů. Vzhledem k častým poznámkám na okraji textu je zřejmé, že kniha byla často používána i v následujícím období a stala se tak neodmyslitelnou pomůckou při řešení sporů.
Okolnosti vzniku rukopisu nejsou příliš známy, lze je však domýšlet. "Ve středověku se v českých městech uplatňovaly dva právní systémy - tzv. Magdeburské a Norimberské právo," upozorňuje Tomáš Žilinčár "přičemž města v Čechách se mohla kdykoliv odvolat právě do Norimberka nebo Magdeburku." Král Václav IV. toto zakázal a za nejvyšší instanci pro magdeburské právo ustanovil Litoměřice a pro norimberské Staré město pražské. V reakci na tuto změnu zřejmě vznikl i tento rukopis, coby příručka tehdy používaných světských zákonů.
Kniha je na svou dobu unikátní. Žádné obdobné knihy z přelomu 14. a 15. století dochované v Čechách a na Moravě neobsahují tak pestrou směsici různých právních textů. Naopak kompilace podobného obsahu se v českých městech objevují teprve až po husitských válkách ve druhé polovině 15. století. Tím pražský rukopis předběhl svou dobu o nejméně dvacet až třicet let!
Ačkoliv kniha vznikla počátkem 15. století, tak vazba je ze století 16. Jedná se o celokoženou vazbu s dřevěnými deskami. Počet číslovaných listů činí 268. Vlastní knižní blok je šitý na pět jednoduchých vazů bez kapitálku. Desky knihy jsou zdobeny bordurovým slepotiskem a kováním. Kování sestává z osmi nárožnic a středové pukly. Knižní blok je sepnutý dvěma háčkovými sponami. Rukopis je většího formátu (cca 25 x 35cm).
V knize jsou použity černé, červené, modré a žluté barvy inkoustu. Má bohatě zdobené zlacené iniciály. Některé iniciály jsou velkých rozměrů a přesahují polovinu folia. Navíc jsou listy zdobeny barevnými bordurami. Ke zdobení bylo použité plátkové zlato.