Předkládaná publikace představuje komplexní a současně velmi fundovaný přehled několika rovin a konceptualizací jevu, souhrnně řazeného pod pojem agenda-setting. Navzdory obvyklým vymezením pojmu se pokouší o plastičtější tematizaci a kromě nastínění historického pozadí různých rovin uvedeného jevu, se je pokouší uchopit jak teoreticky, tak metodologicky. V tomto smyslu jednoznačně překračuje většinu standardních publikací věnovaných této problematice.
Práce je koncipována jako logicky utříděný souhrn poznatků o vývoji a současném stavu výzkumu problematiky nastolování témat ve veřejném mediálním prostoru s důrazem na praktickou stránku využití jednotlivých metodologických přístupů pro analýzu v rámci studia mediální komunikace. Text je svým metodologickým ukotvením však vhodný i pro sociology a politology, neboť se jak v rovně metodologické, tak obsahové věnuje tématům, která tyto společenskovědní discipliny rovněž studují; sociologie je de facto metodologickým východiskem mediálního studia problematiky agenda-setting, naopak pro politology se jedná o oblast výzkumu, která v českém prostředí zatím není příliš v analýzách využívána – předkládaná práce by se mohla stát jakýmsi odrazovým můstkem pro následné zpřístupnění poznatků výzkumu médií a veřejnosti tak, jak je prezentuje obor mediální komunikace.
Práce sleduje chronologicky vývoj výzkumných metod spojených s problematikou agenda-setting, ukazuje, jak se proměňovalo zaměření výzkumu, přibližuje kategorizaci jednotlivých typů výzkumů sledované problematiky. V textu jsou zastoupeny všechny relevantní metody výzkumu agenda-setting, jsou zmíněni přední představitelé i rozhodující práce z oboru. Z logiky mediálního studia obsahů sdělení ve vztahu k veřejnosti a preferencím, které jsou pro média i rozhodování odpovědných a zainteresovaných aktérů podstatná, je práce přínosná i tím, že ukazuje nedostatky konkrétních přístupů. V tomto ohledu práce dokládá, že problematika výzkumu mediální scény ve vztahu ke společnosti a jejím požadavkům a preferencím je záležitostí multidisciplinární analýzy.
Autoři se snažili ukázat vedle obecně teoretického rámce analýzy i možnosti využití těchto postupů v reálném prostoru, tedy přiblížit českou mediální situaci v kontextu analýzy nastolování témat veřejného diskurzu. Důležité z hlediska přiblížení metodologické stránky výzkumu agenda-setting je, že autoři začlenili do svého textu i kapitolu věnovanou českému výzkumu dané problematiky.
Práce je koncipována jako přehled nejdůležitějších interpretační přístupů, zmiňuje hlavní, podstatné metody a věnuje pozornost definici jednotlivých pojmů i interpretací; je tedy možné ji zařadit mezi základní metodologické příručky, které budou sloužit jak studentům oboru mediální studia, tak ostatních společensko-vědních oborů (vedle sociologie, kde značná část metod má své ukotvení), především politologie.
Kniha nabízí zájemcům o mediální analýzu, a to nejen z řad studentů mediální komunikace, ale i politologie či sociologie, mnoho inspirativních pohledů na současnou realitu a možnosti její analýzy. Je to ucelený přehled obecně metodologických přístupů, který si klade za cíl oslovit odbornou i širší veřejnost a který bude i vhodnou příručkou pro studenty.