Sémantické gesto

Autorčina práce tvoří velmi pozoruhodný oblouk klenoucí se od reflexe teoretické (přesněji: sémiotické - viz zvláště úvodní kapitolu "Gustav Becking a sémantické gesto" a kap. závěrečnou "Mezi teorii umění a sémiotikou. Poselství znaků") přes sérii zsvěcených studií z dějin umění, především hudebního, až po průběžné "gesto osobní" - upřímné životní a umělecké vyznání současníka promlouvajícího hlasem lásky k této zemi a její ideologicky nefalšované tvorbě lásky k svobodě, odporu, k totalitarismu, věrnosti jak vůči českosti této tvorby, tak i vůči národní a náboženské jinakosti umění vytvářeného v dějinách na naší půdě (srov. zvláště pasáže o dílech pocházejících z prostředí židovského). Autorčin teoretický nadhled i její faktografické znalosti jsou velké a svědčí o důkladném prožití látky. Úlohu tu mj. sehrála i autorčina věrnost uměleckému a lidskému odkazu jejího otce, hudebního skladatele Doubravy, a intenzivní zájem o hudební formy jimž se tento skladatel věnoval - aniž by to ovšem znamenalo jakékoli omezení tímto směrem: naopak autorčin záběr v hudební produkci je velmi široký a spadají do něho jak díla klasická, tak avantgardní. Doc.Doubravová tu prokazuje mimořádnou znalost látky jak díky přímé, recipientské zkušenosti, tak díky důkladné znalosti sekundární literatury.