Tato kniha se zaměřuje na studování souvislostí a důsledků současných proměn pracovního trhu a pracovních podmínek na soukromý život lidí v České republice. Ve středu pozornosti přitom stojí dva fenomény, které mohou, ale nemusí být vzájemně provázané: zvyšující se flexibilita pracovních trhů a pracovních podmínek a marginalizace určitých skupin na pracovním trhu.
Tyto fenomény byly zkoumány na příkladu deseti případových studií - kvalitativních výzkumů zaměřených na určité skupiny obyvatelstva nebo povolání. Studie ukazují, jak flexibilizace práce působí na soukromý a rodinný život těchto skupin, jaké požadavky naopak jejich soukromý život klade na uspořádání jejich práce, jakou míru flexibility od nich požadují, či naopak jim umožňují jejich zaměstnavatelé a co to vše znamená pro jejich postavení na trhu práce. Nejzávažnějším zjištěním je fakt, že u mnoha povolání a pracovních pozic se jaksi vůbec nepředpokládá, že by je vykonával někdo, kdo má kromě pracovních i soukromé závazky - například zodpovědnost za malé děti či jiné závislé osoby. Rozhodnutí nemít děti tak může být tím nejzásadnějším dopadem proměn pracovního trhu na soukromý život v současných podmínkách nedostatečné rozšířenosti opatření pro kombinaci práce a rodiny a nedostačující pozitivní flexibility práce.
Kdo jsou „vítězové“ a „poražení“ vývoje českého pracovního trhu za poslední dvě desetiletí?
Jakých podob může nabývat negativní a pozitivní flexibilita práce?
Jakým způsobem se projevuje kumulace nerovností a znevýhodnění?
Jsou některé osoby v práci diskriminovány a jakých podob diskriminace nabývá?
Jaké jsou strategie osob marginalizovaných na trhu práce?
Znamená marginalizace na trhu práce nutně sociální exkluzi?
Jak soukromý život ovlivňuje oblast práce?
A jaké má svět práce důsledky pro soukromý, rodinný a partnerský život jednotlivců?