Středověká filosofie stojí zcela ve znamení střetu antické filosofie a křes?anství. Na jedné jsou řecké pojmy a nauky použity při reflexi obsahu víry, na straně druhé však právě klíčové křes?anské pojmy jako stvoření, Trojice, dějiny spásy či vzkříšení mrtvých nutí ke kritickému zpracování tradovaných myšlenek. Tak jako polemika s platónizmem určuje především rané křes?anské myšlení, dosahuje kritická recepce aristotelské filosofie svého vrcholu v díle Tomáše Akvinského. Křes?anství vystupuje zprvu jako pravá filosofie. S rozvojem vědecké metody však stále citelněji dochází k rozpracování rozdílu mezi vírou a věděním. Rostoucí přesvědčení o vlastní hodnotě stvořeného světa, jednotlivého člověka přirozeného rozumu nakonec připravuje půdu novověkému myšlení. – Svazek věnovaný středověké filosofii uvádí do děl významných představitelů tohoto více než tisíciletého období (Augustinus, Boëthius, Dionýsius Pseudo-Areopagita, J. S. Eriugena, Anselm z Canterbury, Petr Abelard, Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Bonaventura, J. Duns Scotus, Vilém Ockham, Mistr Eckhart, Mikuláš Kusánský aj.) a na základě některých významných otázek sleduje jeho postupný rozvoj.