Druhý díl překladového Všeobecného slovníku �?eského znakového jazyka, jehož autorem je Miloň Potměšil a rozsáhlý kolektiv jeho spolupracovníků, sleduje věrně linii dílu prvního. Kromě variant znaků, které se užívají v Praze a které se staly základem slovníku, nabízí také regionální varianty znaků (Plzeň, Brno, Olomouc). V tomto systému, kdy je u každého znaku napsáno, k jakému městu se používání znaku váže, ale poněkud zaniká fakt, že některé znaky jsou spole�?né pro celé území České republiky a jen u některých z nich existují i oblastní varianty.