Jednou z cest úspěšného přežití českých podniků je pronikání na zahraniční trhy jak v podobě vývozů a dovozů, tak jejich sdružování se zahraničními partnery, resp. úzká spolupráce s podniky nadnárodními.
V české ekonomice působí v současném období desetitisíce podniků, které jsou označovány jako společné podniky (point ventures) a současně zde rozvíjí svou činnost velké množství poboček nadnárodních podniků (multinational enterprises). V ekonomické teorii ani v hospodářské praxi však není specifikován průnik či rozdíly společných a nadnárodních podniků, důvody jejich vzniku, účast českých partnerů na kapitálu a rozhodování, vytváření strategie těchto podniků ani dopady regulace jejich působení, se kterými přišla v nedávné době organizace OECD, resp. které jsou spojeny s uplatňováním principů corporate governance.
Cílem předkládané publikace je přispět k odstranění mezer v základních otázkách spojených s vytvářením a fungováním společných a nadnárodních podniků, a to zejména na území ČR. Text publikace je zaměřen na základní formy, které mohou volit podniky (zejména průmyslové) při pronikání do mezinárodního podnikatelského prostředí. První kapitola práce se zabývá problematikou vývozu a takovými formami spolupráce se zahraničním partnerem, které nevyžadují investice. Otázkám přímých zahraničních investic a faktorům, které je podmiňují, je věnována kapitola druhá. Na společné podniky jako jednu z forem tzv. strategických aliancí se zaměřují kapitoly třetí a čtvrtá. Kapitola pátá je zaměřena na vybrané otázky fungování nadnárodních podniků.