Všeobecná státověda se na rozdíl od politologie, jež je disciplínou
sociologickou, soustřeďuje na formální a normativní stránku
politických, resp. mocenských institucí. Od ústavního práva se
liší stupněm obecnosti teoretických modelů, které vytváří, jakož
i principů, které definuje. Ve většině případů se liší i šířkou vymezení
zkoumaného předmětu a konečně i spektrem aplikovaných metod.
Kniha si klade za cíl být především pomůckou při studiu základních
pojmů státovědného myšlení a východiskem pro další, hlubší
uvažování o státovědné problematice pro ty, jimž není lhostejný veřejný
institucionální a normativní rámec našich osobních snažení. Prostor
sociálních disciplín, morální a sociální filosofií počínaje, vědou o právu
a státu konče, dnes vyplnila ekonomie. Programovým směřováním
knihy v reakci na noeticky omezené poznávání racionality lidského
chování vytěsňující hodnoty a étos, je úsilí o užší sepětí všeobecné
státovědy s morální a sociální filosofií a s filosofií práva.