Koptské křesťanství je charakteristické hlubokou spiritualitou města a pouště. Egyptská církev přijala v dějinách kulturu koptskou, řeckou i arabskou. Od devatenáctého století pronikaly do Egypta intenzivně vlivy evropské kultury, které s sebou přinesly nové teologické podněty. Ve dvacátém století se stala předmětem teologického sporu nauka o zbožštění člověka, kterou v Egyptě rozpracoval Matouš Chudý a jeho žáci. Je signifikantní, že hlavním impulzem byla pro tohoto mnicha a teologa anglicky psaná kompilace textů o modlitbě Lazara Moora, která z velké části určila rámec jeho teologického myšlení. Mezi jeho hlavními oponenty byl jeho bývalý žák a pozdější patriarcha Šenut III. Předložená práce navazuje na již vydanou monografii o díle Matouše Chudého a představuje teologickou analýzu díla alexandrijského patriarchy Šenuta III. s důrazem na jeho kritiku nauky o zbožštění člověka. Práce hledá příčiny sporu o nauce o zbožštění člověka a výsledky prezentuje v kontextu kulturních paradigmat koptského křesťanství.