Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí?

Kniha Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí? je výsledným shrnutím poznatků a vlastních prací autora realizovaných jak v terénu během expedice Titicaca 2004.CZ, tak po návratu do vlasti. K sestavení knihy rovněž využil velmi rozsáhlou literaturu, existující jednak v knižní podobě, jednak na internetu. Kniha bezprostředně navazuje na jeho dosud vydané knihy s touto tematikou, ale liší se od nich zejména kvalitou zpracování grafické dokumentace a vysokou kvalitou tisku na křídovém papíře, v barevném provedení a s pevnou vazbou ve formátu B5, který umožňuje čitelnost a využitelnost zejména geologických map a obrázků a dokumentů. Kniha má 205 stran. Stejně jako jeho předchozí knihy se zabývá i historicko-topografickým a socioekonomickým popisem jezera a jeho pevninského zázemí a vzhledem k položené otázce, zabývá se i jeho vývojem v pleistocénu a holocénu až do dnešní doby. Přežije jezero Titicaca třetí tisíciletí? Tento název autor zvolil záměrně, neboť zejména v posledním desetiletí se rozvíjejí diskuze mezi klimatology, archeology a historiky a mezi odborníky různých profesí, zda přežije jezero probíhající globální klimatické změny. Jak autor uvádí v kapitole o vývoji jezera v pleistocénu až holocénu, celá náhorní plošina Altiplano prodělala velmi složitý geologický a geomorfologický vývoj, doprovázený různě rozsáhlým zaplavením území, až po dnešní jezero Titicaca, jehož stáří se odhaduje asi na 12 000 roků. Klimatické změny v dávné minulosti, poznamenané několika dobami ledovými a teplejšími meziledovými interglaciály, byly podstatně větší, než je tomu dnes a nikdy nedošlo k zániku jezera nebo k ohrožení jeho existence. Z toho se dá usuzovat, že pokud nedojde k zásadním katastrofickým událostem v důsledku kolize jihoamerické litosférické desky s oceánskou deskou pacifickou, těžko lze předpokládat, že by jen probíhající klimatické změny měly zásadní vliv na existenci jezera. Závěry autora jsou v rozporu s názory některých odborníků, kteří předpokládají, že globální změny klimatu způsobované člověkem povedou poměrně rychle k jeho zániku. K tomuto závěru došli zejména na základě údajů o trvalém poklesu vodní hladiny v letech 2005 až 2011. Jak správně autor předpokládal, od roku 2012 dochází opět ke zvyšování hladiny jezera na normální úroveň a zejména údaje o její výšce v roce 2013 a začátkem roku 2014 jsou přesvědčivé. Osobní profil: Ing.Otto Horský, CSc (*1938) – místo působení Brno – český inženýrský geolog, popularizátor oboru, cestovatel a spisovatel. Ve svém oboru vykonával poradenskou činnost v Peru (1974–1976, současně diplomat a ředitel experimentální technické kanceláře), na Kubě (1974 – 1978, hlavní poradce ministerstva stavebnictví), opět na Kubě (1984 – 1988, vedoucí odborné expedice Centro – Cuba v Escambray). V letech 1991 – 1994 působil v Madridu jako generální ředitel česko-španělské akciové společnosti pracující v geologii. V letech 2010 až 2012 koordinátor projektu přehrady Bawanur na řece Sirwan v Kurdistánu. Autor více než 150 odborných publikací doma a v zahraničí (Španělsko, Portugalsko, Řecko, Brazílie, Peru, Nizozemsko, Rusko, Řecko, Kuba, Austrálie, Etiopie, Thajsko), dále několika televizních scénářů, vystoupení v rozhlase a televizi, autor řady populárně vědeckých článků v tisku a časopisech. Převážně pracovně navštívil více než 40 zemí, přednášel na Universitách ve Španělsku, Mexiku, na Kubě a v Peru. Účastník vědecké expedice Titicaca 2004. V současné době se věnuje kromě poradenské činnosti v oboru doma a v zahraničí hlavně literární práci a to jak v oblasti odborné literatury, týkající se vodohospodářských staveb, tak v oblasti popularizace vědy a cestování.