Po třicetileté válce byli sedláci v českých zemích podrobeni tužší verzi poddanství, známé jako „české nevolnictví“. Přítomná edice německých a českých dokumentů rekonstruuje formativní fázi vývoje tohoto právního institutu, která začíná opatřeními po třicetileté válce a končí pokusem vídeňských úřadů o definici práv a omezení nevolníka v roce 1742. Pod tlakem války uvažovali tehdy vídeňští ministři o zrušení poddanství a nevolnictví, a proto si vyžádali právní posudek s titulem Deductio ratione servitutis bohemicae et moravicae, jenž je vydán v tomto svazku. Edice obsahuje i dokumenty o odzbrojení a rekatolizaci, zakazování sňatků, určování statusu nově narozených dětí a robotní patenty. Poprvé přináší i moravské verze patentů a nařízení vydaná pro Slezsko. Komentáře tematizují roli přirozenoprávních argumentů.