Encyklopedie českých právních dějin, XXIII. svazek Biografie právníků A-J

Encyklopedie českých právních dějin je zcela unikátní projekt skupiny právních historiků soustředěných v právněhistorické společnosti The European Society for History of Law založené v roce 2009 v Brně. Ve spolupráci s předními právněhistorickými pracovišti v ČR a SR a řadou historických pracovišť, vědeckých ústavů, archivů, muzeí, ale i odborníků z praxe se podařilo vytvořit několikasetčlenný kolektiv autorů z České republiky a Slovenské republiky, ale i z Rakouska, Maďarska, Polska, Německa a dalších evropských států. Výsledkem jejich několikaleté práce je mnohosvazková encyklopedie sumarizující všechny důležité poznatky z historie státu a práva na území České republiky. Dostáváte do rukou první ze závěrečných svazků Encyklopedie českých právních dějin, které celý projekt po téměř deseti letech příprav a vlastní realizace zakončují. Součástí Encyklopedie je tak vedle věcných hesel (svazky I. – XXII .) rovněž obsáhlý soubor více jak 2 000 životopisů významných (již nežijících) právníků. Jedná se o unikátní soupis právnických osobností od středověku po současnost. Editoři soubor právnických osobností navíc pojali velmi široce. Výběr osobností je postaven na teritoriálním hledisku – byly zařazeny také osoby narozené v českých zemích a na území Slovenska, které se však uplatnily převážně v zahraničí, a osoby, které se sice narodily v zahraničí, ale akademicky působily v českých zemích či na Slovensku. Do souboru byly tedy zařazeny: 1. Osoby s právnickým vzděláním, které v rámci své profese dosáhly významných úspěchů, tím, že se staly známými pedagogy (vysokoškolští profesoři a docenti především na právnických fakultách), vedoucími představiteli právnických stavovských organizací a vrcholných justičních orgánů, autory významných právnických publikací ad. 2. Osoby s právnickým vzděláním, které se vedle své právnické profese významně angažovaly v politice (ministři, poslanci, senátoři, velvyslanci). 3. Osoby s právnickým vzděláním, které dosáhly významných úspěchů v příbuzných vědních oborech (filozofie, historie, psychologie, politologie, sociologie ad.). 4. Osoby s právnickým vzděláním, které se vedle své právnické profese především proslavily v oblasti umělecké (Karel Hynek Mácha, Pavol Országh Hviezdoslav, Viktor Dyk, Adolf Hoffmeister ad.). 5. Osoby neprávníci, kteří se významně zasloužily o vývoj státu a práva (významní čeští panovníci a prezidenti, Jan Amos Komenský, František Palacký ad.). Naopak do souboru nebyly zařazeny osoby, které sice vystudovaly právnickou fakultu, ale právu se nikdy v praxi nevěnovaly, jako byli Bohumil Hrabal, Jiří Šlitr, Arnošt Kafka, Jan Pixa ad. Samozřejmě nebyly zařazeny ani osoby, které právnickou fakultu studovaly, ale nedokončily ji, jako například Jan Werich či Jiří Voskovec. Rozsah jednotlivých životopisů je ovlivněný množstvím dochovaných materiálů o dané osobě. Tedy délka biografického medailonu rozhodně mnohdy neodpovídá významu příslušného právníka. Rovněž u řady osobností nebylo možné dohledat jejich fotografii, protože se v žádném archivu nenachází.