Vesmír rozhodl jinak

Riva má života plné zuby. Už dlouho cítí, že sem prostě nepatří a tento pocit každým dnem jen sílí. Důvod snažit se není. Možná kdyby se narodila v jiné době, zemi, dimenzi… možná by to bylo jiné. Možná i lepší. Ovšem ve chvíli, kdy sama se sebou svádí finální boj, zda zůstat, nebo už konečně zmizet, naráží na cizince, který nepatří do jejího života a vlastně ani vesmíru, ale právě pro něj Riva znamená základ všeho. Může se osud přeci jen plést, nebo je vše předem dáno bez možnosti změn?