Základem této knižní publikace jsou vlastnoručně sepsané osobní vzpomínky klavíristky a hudební pedagožky Elišky Novákové (rozené Hanouskové) na svůj život se skladatelem a klavíristou Janem Novákem (1921–1984). Zachycují jak období studií a později společného života v Československu do roku 1968, tak nelehká léta strávená v dánském, italském a německém exilu. Memoárovou část knihy obohacují vzpomínky zahraničních přátel a žáků či rozhovor vedený dcerou Clarou. Rozsáhlá předmluva editorů přináší detailnější příběh života Elišky Novákové na základě doposud známých i nově získaných pramenů. Osobní rozměr publikace prohlubují také vybrané fotografie ze života rodiny Novákových. Kniha je pozoruhodnou momentkou umožňující vhled do osudů českých exilových hudebních umělců, kteří byli v průběhu 20. století nuceni čelit dvěma okupacím, tlaku domácího politického režimu i nepříznivým podmínkám v zahraničí.