Křída Košáteckého potoka (HG rajon 4521)

V období 2010–2016 řešila Česká geologická služba projekt Rebilance zásob podzemních vod, zahrnující 1/4 území České republiky, v jehož rámci byly stanoveny přírodní a využitelné zdroje podzemní vody včetně podmínek jejich využití pro kompetentní orgány státní správy. S použitím moderních i klasických metod zahrnujících geofyzikální měření, vrtný průzkum, stanovení doby zdržení vody v horninách, chemické analýzy podzemní a povrchové vody, hydrologická měření atd. byly aktualizovány geologické a hydrogeologické poměry hodnocených hydrogeologických rajonů (v rozsahu příslušného hydrogeologického rajonu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.). Na základě hydrologického a hydraulického modelu včetně dlouhodobých režimních měření hladin podzemní vody byly stanoveny přírodní zdroje podzemní vody v rajonu pro referenční období 1981–2010 s 50% zabezpečeností. Využitelné zdroje podzemní vody byly spočítány na úrovni 95% zabezpečenosti tak, aby byl zachován minimální zůstatkový průtok vodních toků pro hydrogeologický rajon, odběry podzemní vody nebyly zasaženy zvláště chráněné vodní terestrické ekosystémy a zároveň byl zajištěn udržitelný stav přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě průzkumných prací proběhla také revize hranic hodnoceného rajonu včetně návrhu jejich případné úpravy. Hydrogeologický rajon 4521 o rozloze cca 338 km2 leží v tektonicky velmi málo narušené nejjižnější části boleslavsko-mělnického zvodněného systému v pojetí Krásného et al. (2012). Z hlediska starší rajonizace (Olmer a Kessl et al. 1990) tvoří jihovýchodní část rajonu 452 a bilančního celku 1 – Křída pravostranných přítoků Labe (Herčík a kol. 1987, 1999). Ohraničení rajonu je dáno rozvodnicí Košáteckého potoka vůči okolním povodím, kromě jižní hranice, kterou definuje tok Labe jako regionální erozní báze. Území rajonu 4521 je budováno převážně sedimenty svrchnokřídového stáří – cenomanu až svrchního turonu. Z hydrogeologického hlediska lze v rajonu vyčlenit dva hlavní kolektory: bazální kolektor A (cenoman, perucko-korycanské vrstvy), který představuje HGR 4710, a hlavní (svrchní) kolektor C (turon, jizerské souvrství), oddělené od sebe izolátorem (slínovce bělohorského souvrství a prachovce ve stropu korycanských vrstev na severu). Vodohospodářsky nejvýznamnější nádrž podzemní vody je v kolektoru C. Formát A4, pevná vazba, 135 s., 1. vyd.