Po třech letech putování po mořích a oceánech jsme se ocitli na opačné straně zeměkoule. Tam začínánaše cesta zpět, cesta domů. Pouze my dva a plachetnice IRMA a před námi téměř 20 000 Nm. Plavba z Nového Zélandu do Austrálie vedla přes exotické pacifické ostrovy Fidži, Vanuatu a Novou Kaledonii.Později jsme prožili několik měsíců v Sydney, Melbourne a takév obytném autě při 4000 km dlouhé cestě podél východního a jihovýchodníhopobřeží Austrálie. Dlouhá a náročná plavbaVelkým bariérovým útesema Torresovým průlivem nastavila zrcadlo našim dovednostem a psychické odolnosti. Potkala nás těžkáchvíle, když se loď po uvolnění kotvy nekontrolovaně hnala na útesy. V Indonésiijsme se měsíce proplétalimezi zapomenutými a chudýmiostrovy. Ale nevynechali jsmetaké věhlasné destinace jako jsou Lombok, Bali a Borneo. RušnýmMalackým průlivem pak dopluli do Malajsie a Thajska. Cestou jsme zažili i noční pokus o přepadení. Až na dno svých sil jsme si sáhli při plavběIndickýmoceánem,podélnebezpečnéhopobřeží na jihu Afrikya kolem Mysu Dobré Naděje.Z Kapského Města vedla naše cesta na ostrov Svatá Helena.Pak už nás čekal poslednía také nejdelší úsek, plavba do Karibiku.Po 29 dní a nocíjsmeviděli kolem sebejenomnekonečnou pustinu vod Atlantiku. Po téměř šestiletechjsme se ve zdraví opět vrátili doKaribiku,na Martinik.Prožili jsme mnoho krásnýcha neopakovatelných, ale také dramatických chvil se šťastným koncem. Byli v mnoha zemích , viděli úžasné přírodní scenérie, ale také místa poškozená činností člověka. Dotkli se a nahlédli do života lidí, který se velmi lišil od našich všedních i svátečních dnů.Viděli jsme jak bohatství tak i bídu světa. Všechno v nás zůstalo.