Kniha představující neznámou tvář portugalského klasika (1840–1900) sestává z dochovaných dopisů čerstvě zesnulého nejzajímavějšího Portugalce 19. století, uvedených osobní vzpomínkou jeho přítele. Carlos Fradique Mendes je zde velmi konkrétně určen jako dandy, rentiér, kosmopolita, dobrodruh, polyhistor a odmlčevší se básník, přesto však lze mluvit o korespondenci jedné abstrakce. Na pohled autentický vydavatelský počin totiž navazuje na romantickou tradici nalezeného rukopisu a od Fradikovy schopnosti dočasně přitakat rozličným absolutním pravdám je už jen krok k modernistické heteronomii, bujení nezávislých tvůrčích osobností v jediném autorském subjektu. Prozatím se nám pod rouškou reality, která je fikcí, s neodolatelným humorem předkládá ironická suma západního myšlenkového světa konce 19. století a v konfrontaci s ním se klade se otázka pravé portugalské identity.