Kniha je strhující autobiografií somálské gynekoložky Hawy Abdiové, angažující se v hnutí za lidská práva a nominované na Nobelovu cenu míru. Zároveň je autentickým obrazem smutného osudu a tragického stavu současné somálské společnosti. Doktorka Hawa Abdiová se svými dcerami provozuje nemocnici a školu v největším táboře pro vysídlené somálské občany v zemi, který existuje již přes dvacet let a který poskytl útočiště neuvěřitelným 90 000 lidí.