Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka (1894-1982), otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů, vydaných v letech 1961-79. Málo se ovšem ví o jeho pozoruhodné životní cestě, o jeho diplomatickém působení ve Francii (1927-38), pobytu ve Spojených státech (1939-45) a o jeho systematickém působení při propagaci české hudby ve světě. O tom všem vypovídá rozsáhlá kniha jeho pamětí, jejíž jádro tvoří právě jeho předválečný francouzský pobyt a válečná léta strávená za oceánem. Šafránek byl v úzkém osobním styku s desítkami osobností francouzské a české kultury, které v knize líčí. Těžiště jeho zájmu tvořila česká hudba, na jejíž propagaci ve Francii měl zásadní podíl. Podstatné části knihy jsou i zde věnovány osobnosti Bohuslava Martinů. Kniha je doprovozena bohatou fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem.