Mé zlaté Bengálsko

V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila od svého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrických a šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie. Tato publikace představuje popularizační formou některé z nejvýznamnějších prvků, jimiž Bengálsko přispělo do náboženské a kulturní pokladnice Indie. Obsah: Tantrické příběhy o nesmrtelnosti: Literatura bengálských náthů, Role estetiky a emocionality v rámci praxe gaudíjského višnuismu, Tantrický višnuismus v Bengálsku: Sahadžijá a kartábhadžové, Bengálské bohyně mangalových příběhů: Čandí, Manasá, Šítalá a Šašthí, Vítězství bohyně Manasy ve svitkových obrazech bengálských patujů, Vzpurná dítka krvavé matičky Kálí: Vznik a vývoj bengálského neošaktismu, Bohyně Durgá a její podoby v současné Kolkatě, Svámí Vivékánanda a jeho pojetí hinduismu: Indie v dialogu se západním modernismem, Reflexia najstarších upanišád v zbierke statí Rabíndranátha Thákura Dharma, Bengálský oheň lásky: Hinduistický svatební obřad, Vliv angličtiny na bengálštinu, Bengálský film, Santálci zdobení květy ve víru kolového tance: Paradise Lost, aneb příběh o jedné proměně.