Čtyři ženy, čtyři osudy. V jeden okamžik se jejich cesty potkají, protnou a propletou. Zůstanou samy, bez mužů, které – jak si bláhově myslí – nechaly daleko za sebou. A pak tu máme psa. Kolii jménem Punti Cana, slyšící na jméno Punťa. A taky kozu. A kocoura. A horké léto, které voní meruňkovým koláčem, posečenou loukou, borovým lesem, vodou, žabincem a borůvkovým vínem.
Prostě idylka, jen sem tam nějaká ta letní bouřka.
Mimochodem – jak myslíte, že to zvládají opuštění muži?