Císařovnina oblíbená neteř žila od mládí u císařského dvora a navzdory věkovému rozdílu se stala důvěrnicí své tety a společnicí císařovniny nejmladší dcery. Marie Louise zbožňovala krásnou Sisi i její přístup k životu a slepě ji ve všem poslouchala. Její oddanost zašla tak daleko, že se na císařovnino přání provdala za slezského hraběte Jiřího Larische- Mönnicha. Věřila, že nevýznamný šlechtic ji nebude omezovat a ona bude smět zůstat u dvora. Jenže se zmýlila a musela se nadále většinou podřizovat nemilovanému manželovi. Sebestředná císařovna se jí nikdy nezastala.
Hraběnka Larischová přesto nadále udržovala své vztahy s vídeňskými přáteli, mezi nimiž byla i rodina Vetserových. A tak se, nechtěně, stala prostřednicí a poslíčkem lásky mezi Mary Vetserovou a korunním princem Rudolfem. Po tragédii v Mayerlingu jí císařovna připisovala velký podíl viny a hluboce na ni zanevřela. Marie Louise se už se svou tetou nikdy nesměla setkat a vysvětlit jí svou roli ve vztahu korunního prince a nezodpovědné, ctižádostivé mladičké baronky.
V knize Paměti důvěrnice císařovny Alžběty líčí hraběnka Larischová svůj vztah k císařovně Alžbětě i vývoj tragických událostí a pokouší se ospravedlnit své jednání. Proto je její vyprávění značně subjektivní. Kniha je ojediněle intimním pohledem do života císařské rodiny. Císař František Josef se léta snažil zabránit tomu, aby byly hraběnčiny memoáry publikovány, dokonce jí několikrát zaplatil za to, že je nezveřejní.
Nakonec však byly vydány v angličtině v Londýně a v němčině v Berlíně.