Vyznání Frannie Langtonové

Pichlavá připomínka utrpení, které lidským bytostem způsobuje druhořadé postavení. Chtějí mě odsoudit k smrti a požadují po mně přiznání. Jenže jak se můžu přiznat k něčemu, co jsem přece snad nemohla spáchat? Píše se rok 1826 a celý Londýn šílí. Davy se mačkají u bran soudního dvora Old Bailey a vyhlížejí Frannie Langtonovou, služebnou pana a paní Benhamových, která má být souzena za jejich vraždu. Zdrcující svědectví ji označují za otrokyni, děvku a svůdnici. Ale Frannie chce vyprávět jiný příběh. Na jeho začátku se malá dívenka učí kdesi na jamajské plantáži číst. Na jeho konci stojí vzdělaná žena, která v přepychovém londýnském domě Benhamových čeká na vytouženou svobodu. Z Franniiných horečnatých přiznání však vystupuje na povrch jedna trýznivá otázka: Mohla zabít jedinou osobu, kterou doopravdy milovala? Hluboký a elegantní román. — Margaret Atwoodová Román Sary Collinsové je pichlavou připomínkou utrpení, které lidským bytostem způsobuje druhořadé postavení ve společnosti. — The Washington Post Debut Sary Collinsové působivě zobrazuje hrůzy otroctví a křivd, kterých se na počátku devatenáctého století dopustila na bývalých otrocích britská společnost. — Publishers Weekly