Friedellovy ,,kulturní dějiny“ zaujímají v historiografii zvláštní místo - jako jedny z těch nejsvévolnějších a neúžasnějších exkursů do minulosti, jež nám umožňují přiblížit dávné časy a jevy. Díky svému nadání a zároveň inteligentnímu a jasnému projevu dokázal např. Kantovu filosofii načrtnout stejně geniálně, jako vdechnout život duchu rokoka nebo druhého císařství. S neuvěřitelnou sečtělostí, s okouzlujícím vtipem, exaktním vědeckým myšlením a vskutku vytříbeným uměleckým vkusem podává bezpočet aspektů kulturního vývoje evropského - a amerického - člověka od renesance po první světovou válku. Staví ho do jeho vnějšího i duchovního okolí, líčí jeho všední den, jeho oděv i mravy se stejnou evokativní svěžestí jako velké ideologické proudy doby. Ve Friedellovi před námi ještě jednou vyvstala mámivá fikce o univerzálním člověku. Friedell je možná první, ale určitě nejobsažnější historik kultury, který myslí a píše ve stylu dneška. Toto dílo je kompendium moudrosti a vhledu, historické moudrosti a básnické inspirace, stylistické bravury, odborné přesnosti a naprosté svobody fantazie.