Paradoxy byly podrobně prozkoumány v mnoha oblastech lidského poznání, zatím se však nikdo systematicky nevěnoval roli paradoxů v naší reflexi morálky. Tento nedostatek se pokouší napravit izraelský filozof Saul Smilansky ve své vysoce originální knize Deset morálních paradoxů. Autor se snaží ukázat, že paradoxy nejsou pouze okrajovým fenoménem, nevyskytují se jen někde na hranicích našeho myšlení: setkáváme se s nimi v okamžiku, kdy se pokoušíme hlouběji promýšlet důležitá morální témata, jako je například smysl a účel trestání nebo „šťastné neštěstí“ či prospěšný odchod ze zaměstnání. Všechny morální paradoxy, které Smilansky rozebírá, jsou velmi překvapivé a znepokojující a ukazují, že realita může být mnohem složitější a dobrodružnější než naše zažité představy a teorie.