S Ransdorfem o marxismu

Poslouchat, číst a zejména studovat Ransdorfa není jednoduché. Vyžaduje to značnou trpělivost, určitou orientaci a také znalost cizích pojmů. Je obtížné se probrat odbornými termíny, odvolávkami na autory a osobnosti z dějin i přítomnosti, množstvím jmen a názvů publikací. Je známo, že Ransdorf vládl více jak deseti světovými jazyky, knihy četl v originálech. Už při studiu na rakovnickém gymnáziu dostával volno, aby mohl dojíždět do Prahy studovat perštinu. I v zahraničí se sháněl v knihkupectvích po nových knihách. Ransdorfova knihovna dnes čítá padesát tisíc titulů v 15 jazycích. Ransdorf věděl o nesnadném vnímání svých textů, a tak připomněl v „Novém čtení Marxe II“: „Pro spolupráci se čtenářem je lepší psát text v určitých segmentech, v určitých vymezených tématech, přičemž ty základní myšlenky se mohou traktovat znovu a z jiného úhlu a v jiném kontextu, než jak jsem k tomu přistupoval v tom prvním dílu.“ Všechny přednášky Ransdorf přednášel z hlavy, bezprostředně, bez papíru. V tomto sborníku jsme považovali za správné jeho mluvený projev stylisticky upravit k vyšší srozumitelnosti a přehlednosti psaného textu. Bez řečnického opakování se a v logickém rozčlenění obsahu. Ke krácení textu došlo zcela výjimečně jen v případě nesrozumitelnosti záznamu. Po každé přednášce proběhla diskuse, někdy delší, jindy kratší. Do sborníku jsme uvedli diskusi k pěti přednáškám, a to pouze Ransdorfovy odpovědi, orientované na dotazy, které měly vazbu na přednesené téma. V textu přednášek jsou některé části Ransdorfova projevu zvýrazněny tučně. To proto, aby vynikly jeho základní zobecněné myšlenky. Silně vyznačeny jsou i části, na které autor při přednesu dával zřejmý důraz. Většina přednášek byla zaznamenána audio, některé videozáznamem, a jsou uchovány v Ransdorfově archivu, který rodina věnovala Národnímu archivu, a v archivu Klubu společenských věd. Akční rádius Ransdorfa byl obrovský. Rozsah jeho znalostí oceňuje široká odborná veřejnost i jeho protivníci. Exceloval zejména ve společenských vědách, v politické ekonomii, historii a filozofii, výborně se orientoval v politologii a sociologii. Byl zdatným diskutérem, zvládal problematiku právní, zajímal se o psychologii, o kybernetiku, rád diskutoval o estetice a kultuře. Pouštěl se do odborných diskusí s předními ekonomy i historiky, o filozofických rozpravách nemluvě. Zdatně a na úrovni diskutoval se sociology o výzkumech veřejného mínění. Psal o Janu Husovi a Zdeňku Nejedlém, ale i o problémech energetických výkonů ve světě, nevyhýbal se žádnému tématu. V přednáškách podával přehled o stavu a vývoji marxistického myšlení nejen v Evropě, ale i v dalších světadílech. V těch deseti pro Klub společenských věd uvedl, připomněl, představil jména více jak 280 osob a osobností, vědců, politiků, spisovatelů … Nepřekvapuje jeho znalost a představení minimálně třiceti levicových a marxistických vědců, kteří působí doslova v celém světě. V souladu s jejich pojetím společenského vývoje klade mimořádný důraz na sociální rovnost a spravedlnost. A ten kořen věci nalézá - především v třídním rozdělení světa. Významná je Ransdorfova schopnost pro detail a současně jeho schopnost abstrakce, vyvození obecného ze souhrnu detailů. A také zásadní vlastnost každého vědce, potřebná zejména ve společenských vědách - objektivnost. Obdivuhodný je jeho přístup k přesnému vysvětlení pojmů a souvislostí. I jeho schopnost racionální kritiky a na druhé straně uznání pozitiv. Pozoruhodná je jeho snaha udržet krok s nejnovějšími poznatky vědy. Své indukce a dedukce Ransdorf opírá o fakta. Těmi fakty jsou, stejně jako u velkých světových vědců, konkrétní vyjádření obsažená v dílech jiných badatelů, ve statistických přehledech a srovnáních, v historických chronologiích, ekonomických ukazatelích i ve výzkumných empirických studiích. Mnohdy odbíhá od tématu a zas se k němu vrací. Zdůvodňuje a doplňuje myšlenky, aby zachytil souvislosti a podstatu obsahu. I proto je tak obtížné se probrat Ransdorfovými texty. Nicméně zvládne-li čtenář náročný text přednášek, vynikne mu před očima závěr, výsledek vyjádřený často jen v pár větách. Třeba takto: „Marxismus je dneska globalizovaný. Marxismus není už věcí jednotlivých politických stran, ani věcí nějakých kroužků, ale je to v podstatě směr, který má globální působnost. Je v tomto směru jedinečný, a jedinečný je také svým mnohooborovým záběrem.“ Miloslav Ransdorf do textu sborníku už nemohl zasáhnout. Je pravděpodobné, že by záznam svých přednášek před tiskem ještě korigoval a pozměnil. My předkládáme čtenářům proslovené věty v původní podobě, bez cenzury a obsahových úprav tak, jak byly předneseny. Míla věděl o našem záměru vydat přednášky ve sborníku, ostatně byl to i jeho úmysl a plán. Předpokládal jeho vydání, dokonce navrhl i titul - bez uvedení svého jména. Jeho skromnost jsme nevyslyšeli, a proto sborník vychází s názvem, jak byl původně proponován.