Migrační strategie

Migrace představuje velice zajímavé téma, ke kterému je možné přistupovat různými způsoby. Výzkumy mohou probíhat v rovině kvantitativní i kvalitativní. Na příkladu českobudějovického panství ve druhé polovině 18. století autor prokázal, že rozdílné úhly pohledu se vzájemně nevylučují, ale vhodně doplňují. V českém prostředí nebyl až dosud prováděn žádný výzkum, jehož prostřednictvím by bylo s pomocí matriční evidence analyzováno tak velké množství zhostních případů. Kniha již ve svém úvodu podává přehled o využití kvantitativních metod v rámci evropských i světových demografických a genealogických výzkumů. Následně charakterizuje zhostní (propouštěcí) agendu i způsob jejího využití s pomocí počítačové databanky, jejímž prostřednictvím se podařilo doložit 1 073 konkrétních případů. Jejich studium neprobíhalo izolovaně, ale v kontextu evropského migračního výzkumu, který je v některých západoevropských zemích doložitelný již od konce sedmdesátých let 20. století. Na příkladu českobudějovického panství nebyly všechny případy vystěhovalectví nebo přistěhovalectví analyzovány pouze statisticky. V závislosti na výpovědní hodnotě pramenné základny se v některých případech podařilo rozkrýt životní příběhy hlavních aktérů zhostního řízení. S pomocí široce pojaté pramenné základny byl vylíčen i neobyčejný příběh prosté ženy – Alžběty Grießhuberové, rozené Waßnerové. Prostřednictvím obrazových příloh byly zveřejněny fotokopie různých typů zkoumaných pramenů. Kniha byla doplněna o genealogická schémata i mapy dokládající územní držbu v okolí českobudějovického panství. Předložená publikace svým čtenářům nabízí neotřelý pohled na možnosti studia migrací venkovského obyvatelstva.