Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.) - komentář, 2. vydání

2. vydání komentáře reaguje na zásadní novely zákona provedené zákonem č. 225/2017 Sb. a zákonem č. 326/2017 Sb. Právní stav komentáře je k 1. 1. 2018. Posuzování vlivů na životní prostředí je jedním z nejdůležitějších nástrojů ochrany životního prostředí. Základním předpisem upravujícím v ČR tuto složitou problematiku je zákon č. 100/2001 Sb. Cílem této knihy je poskytnout čtenáři podrobné informace o české právní úpravě posuzování vlivů na životní prostředí, a to ve všech jejích praktických souvislostech. Výklad všech ustanovení je veden se zřetelem k evropským předpisům – zejména směrnici EIA a směrnici SEA, i k souvisejícím českým právním předpisům – zejména zákonu o ochraně přírody a krajiny (tzv. naturové hodnocení), stavebnímu zákonu (nová úprava tzv. spojeného řízení, pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace) a správnímu řádu (úprava závazných stanovisek a tzv. jiných správních úkonů, včetně mechanismu pro jejich přezkum). U relevantních ustanovení je výklad doplněn též judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, popřípadě rozsudky Soudního dvora EU. Publikace může být nápomocna pracovníkům veřejné správy (zejména krajských úřadů), kteří agendu posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají, investorům, kteří v procesu EIA vystupují jako oznamovatelé, autorizovaným osobám v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, pořizovatelům územně plánovací dokumentace, pracovníkům samosprávy, ale rovněž nevládním subjektům či studentům vysokých škol. JUDr. Libor Dvořák je ředitelem legislativního odboru Ministerstva životního prostředí. Problematice posuzování vlivů na životní prostředí se v rámci ministerstva věnuje od roku 2001. Toto téma také pravidelně školí a přednáší kurs „Právo a politika životního prostředí v Evropské unii“ na Fakultě humanitních studií UK. Jako vůbec první zástupce za Českou republiku je od roku 2017 členem Implementation Committee – orgánu zřízeného smluvními stranami ke kontrole dodržování tzv. Espoo úmluvy (Úmluva o přeshraničním posuzování vlivů na životní prostředí).