Lobkowiczové - popel jsem a popel budu

Lobkowiczové jsou jedním z mála původem českých knížecích rodů. O společenský a majetkový vzestup rodu se na počátku 15. století zasloužil Mikuláš zvaný „Chudý“ z Lobkowicz, spoluautor Dekretu kutnohorského a nejvyšší písař Království českého. Jeho potomky se rod Lobkowiczů rozdělil na několik větví a linií. Z nich připomeňme jednoho z největších českých humanistů evropského věhlasu Bohuslava Hasištejnského z Lobkowicz (asi 1461–1510), který při svých cestách navštívil i Jeruzalém. Nejvýznamnější a jedinou dodnes žijící větví jsou Popelové z Lobkowicz. Do českých dějin se významně zapsal Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz, mimořádně schopný politik, povýšený roku 1624 do knížecího stavu. Ve stejném roce se stal prvním ze šestnácti Lobkowiczů, kteří získali Řád zlatého rouna (nejvíce členů jednoho rodu v českých zemích). Významným politikem a diplomatem byl i jeho jediný syn Václav Eusebius (1609–1677). Ze slavných vojevůdců uveďme alespoň polní maršály Josefa Antonína (1681–1717) a Jana Jiřího Kristiána (1686–1753). Kníže Josef František Maxmilián (1772–1816) finančně podporoval hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena, který mu v roce 1804 věnoval slavnou 3. symfonii e-moll Eroica. Dobu národnostních sporů na konci monarchie se snažil řešit nejvyšší zemský maršálek Království českého kníže Jiří Kristián (1835–1908). Také Lobkowiczové se zařadili mezi odpůrce nacismu. V letech 1938 a 1939 patřili k signatářům všech tří prohlášení české šlechty o věrnosti českému národu, a na jejich majetky proto byla nacisty uvalena nucená správa. Maxmilián Ervín Lobkowicz (1888–1967) byl navíc za druhé světové války velvyslancem československé exilové vlády ve Velké Británii. Po smrti ministra zahraničí Jana Masaryka se do své vlasti již nikdy nevrátil. Po roce 1948 Lobkowicze čekalo znárodnění majetku, perzekuce, věznice nebo emigrace. Přesto se po sametové revoluci vrátili do vlasti a obnovili často zdevastované památkové objekty a zpřístupnili je veřejnosti. Té jsou otevřeny i jejich nesmírně cenné sbírky umění. S historií rodu Lobkowiczů jsou spojeny zejména hrady a zámky Lobkovice, Hasištejn, Roudnice nad Labem, Mělník, Vysoký Chlumec, Hořín, Nelahozeves, Kadaň nebo Jezeří a paláce v Praze na Pražském hradě a na Malé Straně a ve Vídni.