Kniha zpracovává souhrnně roli vizuálního umění ve středověkém kultu eucharistie v Českých zemích. Umění a architektura jako média širokého kulturního komplexu, jenž zpřístupňoval mystérium skutečného zpřítomnění Boha ve svátostném chlebu a vínu, dokázaly obrazným jazykem vyjadřovat nepochopitelné paradoxy křesťanského učení, vyvolávat nečekaná spojení a vhledy a vůbec zjevovat, co jinak není zřejmé. V Českých zemích byl vývoj kultu eucharistie zvláště dynamický, neboť do něj záhy vstoupily otázky častého přijímání laiků, přijímání pod obojí a různé nekanonické výklady eucharistie, vedoucí po dvou stoletích (1380–1580) k úplnému zániku všech veřejných forem kultu.
Publikace vznikla za podpory grantu GAČR č. 13-32696S Vizuální kultura v kontextu eucharistické devoce v Českých zemích pozdního středověku.