Kniha obsahuje dokumentaci, rekonstrukci a analytickou interpretaci divadelní inscenace Písek Arnošta Goldflama a souboru HaDivadla, která byla uvedena v roce 1988 v Brně. Klíčovou kapitolou je interpretace inscenace, navazující na hermeneutickou fenomenologii. Autor studie nejprve představuje rozbor nejdůležitějších formálních aspektů inscenace, které potom využívá jako základ pro filozofický výklad díla zařazující Písek do tradice hebrejského pojetí řeči jako dynamického, jednajícího slova. Na ploše této filozofické úvahy demonstruje, jak se u Goldflama proměňuje význam pojmu drama: přestává být jednáním vztaženým k účelu a stává se realizací svobodné tvořivosti snění. Jakožto “existenciální divadlo snění” je dílo v interpretaci zhusta čerpající z filozofického odkazu Martina Hiedeggera pojato nad rámec dobových cílů a záměrů jako nadčasová zpráva o jedinci konfrontujícím se s nárokem disciplinace. Kniha tak přináší původní výklad Goldflamovy tvorby, která už nemusí být chápána úzce pouze v kontextu historiografie studiových divadel, ale rovněž jako pokračování svébytné tradice židovského myšlení.