Doc. PhDr. Hana Kráčmarová, CSc.
„Letos uplyne 120 let od narození Klementa Gottwalda, významného československého politika a státníka, který stál téměř čtvrt století v čele Komunistické strany Československa a byl zároveň i předním činitelem mezinárodního komunistického hnutí.
O Gottwaldově úloze v dějinách probíhají ve společnosti dlouholeté ostré spory. Přístup jednotlivce k hodnocení představitelů se zásadně liší podle jeho třídních postojů, jeho znalostí a politických zkušeností i působení jeho okolí. Velký vliv má i dnešní propaganda, která rozhodně není Gottwaldovi nakloněná. Řadí ho dokonce v různých organizovaných anketách k nejhorším postavám našich dějin. Podstatně jinak pohlíželi na Gottwalda jeho současníci, a to nejen jeho příznivci, ale i jeho tehdejší protivníci…“
PhDr. Josef Skála, CSc.
„….sám Gottwald měl z toho, co vše muselo být rázem jinak, pramalou radost. Od lidí, co mu byli nablízku, to znám z první ruky. Zvlášť těžce nesl politické procesy. Dvojnásob ty s vlastními kolegy už od 20. let. Intriky studené války vstupovaly i do nich. S cynismem, nad nímž se zvedá žaludek. Krutě se podepsaly i na Rudolfu Stránském. Část ďábelské mozaiky doložil už například Stewart Steven. Kniha, nazvaná příznačně Výbušnina, vyšla před lety i česky. Ještě dál se dopracoval Míla Ransdorf. Propátral i spoustu polských a maďarských pramenů, jež dosud unikaly pozornosti. Čerpal z textů americké publicistky Flory Lewisové a řady dalších zdrojů….
V zájmu celé pravdy, a ne zpětného alibi. Poprava Rudolfa Slánského – Milady Horákové i řady dalších – na ně nárok nemá. Tím, kdo měl pravomoc jim zabránit, byl prezident. Tady se tlakům krutých okolností postavit nedokázal…“