Co znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či samotná příroda? A lze tuto logiku, kterou bychom měli bezvýhradně sledovat, blíže popsat? Odpověď, kterou tato kniha nabízí, je všechno jiné než triviální. Na jednu stranu jsou v ní zaváděny a komentovány logické systémy, které jsou v moderní filosofii, matematice či lingvistice považovány za standardní či klasické. Na druhou stranu jim není připisována žádná absolutní závaznost, ale jen závaznost relativní. Žádný logický systém či jazykové schéma nejsou samy o sobě nezpochybnitelné, ale nějaké jazykové schéma vždy potřebujeme k tomu, abychom se mohli definovat jako logické, racionální bytosti. Tím je v knize naplňována podstata Wittgensteinova hesla, že jedinou nutností, kterou známe, je nutnost gramatické konvence. Výsledkem je pak text, který není jen standardním úvodem ke standardním logickým systémům, ale především příspěvkem k logice a její filosofii v nejširším slova smyslu.