Publikace pojednává o synestezii jako o mimořádném fenoménu, který ovlivňuje tvorbu i její recepci, ať už ve své pravé či metaforické podobě. Věnuje se vymezení pojmu a jeho souvislostem a konsekvencím z hlediska neuropsychologie, lidského vnímání i kunsthistorie. Ústřední díl pak poukazuje na odrazy synestetického fenoménu v hudebně–scénických dílech současných tvůrců.